Tohle je kočičí svět… vy v něm pouze žijete – Justine Leeová

Když jsem si pořizovala tuto knihu tak se přiznám, že jsem od ní moc nečekala. Na zadní straně je anotace, která mi přišla poměrně hloupá, ale zvědavost mě nakonec přesvědčila a tak jsem si knihu koupila.
Je to kniha typu otázky a odpovědi. Popravdě některé otázky jsou dle mého soudu absolutně scestné třeba jako otázka: Mohu své kočce, když je smutná dát svá antidepresiva?  Nevím, jestli autorka, která je Americkou veterinářkou mluví ze zkušenosti nebo jen chtěla zvýšit počet stran, ale dle mého soudu člověk kterého toto napadne, by neměl kočku vůbec chovat. Na druhou stranu je to Amerika a všichni známe onen pověstný případ sušení mokré kočky v mikrovlnné troubě.  Pokud se člověk přenese nad tento typ otázek tak je knížka velmi hezká. Je tam srozumitelně vysvětleno vše potřebné k chovu kočky (tedy skoro vše). Dokonce tam jsou i vysvětlené nemoci jako je kočičí ADIS, kočičí mor a nemoc kočičího škrábnutí s čímž se člověk v mnoha knihách nesetká.
Kniha je velmi čtivá a autorka je na mnoha místech vtipná. Já osobně ale s autorkou na několika místech nesouhlasím, třeba jako například v názoru, že hrudkující bentonitová podestýlka je pro kočku nejlepší, že je dobré kočky kastrovat ve dvou měsících anebo že by se dospělá kočka měla očkovat, jednou za tři roky což ve své knize doporučuje. Americké zákony jsou trochu jiné než ty České a tak je potřeba si vždy zjistit co platí pro Českou republiku.
Vakcinace na vzteklinu je v České republice povinná ze zákona a musí se každoročně obnovovat. Já osobně doporučuji i ostatní očkování, protože kočky se rozhodně neočkují zbytečně, aby z vás veterinář vytáhl peníze. Navíc bych byla velmi nerada, aby se kočky, které někdo miluje, a dává jim veškerou péči, zemřely zbytečně na nějakou ošklivou nemoc, jen z důvodu toho, že nebyly očkovány. Mluvím teď z vlastní přímé zkušenosti, protože moje Gárfinka která je potomek divoké toulavé kočky byla jako malé kotě naočkována na vše na co být mohla právě z toho důvodu, že jsem jí chtěla ochránit před smrtelnými nemocemi.  Díky tomuto faktu jako jediná z celého vrhu přežila, protože celý vrh byl nakažen od matky kočičím virem. Trochu jsem od knihy odběhla, ale chtěla jsem pouze vysvětlit, že člověk nesmí věřit všemu, co se v knihách píše. Kniha má 238 stran o formátu  A5 a pokud Vás zajímají otázky typu: jestli má kočka pupík, jak vypadá kocouří penis, nebo jestli můžete dát kočce psí obojek proti blechám tak rozhodně doporučuji zakoupit. Pokud už však jste náročnější čtenář, a o kočkách ledacos víte tak doporučuji investovat do odbornější literatury.