Jak usnadnit kočkám seznámení.

Chceme-li přivést do rodiny nové zvíře je potřebné si uvědomit, že je to pro všechny strany velký stress. Pro nás to milé napnutí toho, že budeme mít nového člena rodiny, pro naší stávající kočku, že příjde nějaký narušitel jejího teritoria, a pro nově příchozí kočku je tato situace nejhorší, protože jde do cizího prostředí k cizím lidem s cizím zvířetem, které se tváří i chová dost nepřátelsky. Proto bychom měli všem zůčastněným situaci ulehčit.
Často si ve svém nadšení neuvědomujeme, že svou radostí a nadšením situaci jen zhoršujeme. Jsme plní radosti z nového člena rodiny, a chceme aby se u nás měl dobře a byl spokojený. Největším kamenem úrazu ovšem je právě to, že začneme lehce upozaďovat naší stávající kočku, která už se nám tak trochu okoukala. Ta z pravidla začíná žárlit, protože my si chceme užít nováčka. Kočka začne být na novou kočku vzteklá, protivná, prská a syčí, a naše reakce je na snadně. Vynadáme naší stávjící kočce za to že je na toho chudáčka nového vyplašeného hnusná, a nedojde nám, že ona toto vše dělá jen protože jí se zbořil celý svět. Má narušitele ve svém teritoriu, ztratila hlavní pozornost v domácnosti, a ještě jsme na ní hnusní když se nám to snaží dát najevo. U seznamování koček musíme brát zřetel i na to jakého je kočka plemene. Jsou kočky které jsou šlechtěné proto aby žily ve skupinách, a proto jsou velice tolerantní jedna k druhé. Máme ovšem i plemena samotářská, která už není tak snadné zpřátelit, a samozřejmě kočičí „pouliční mixy“, které už není vůbec jednoduché zpřátelit pro jejich vysokou teritoriálnost. Nechci tu psát dlouhý sloh o tom jak kočky tvoří rodinná společenstva a vše záleží na pokrevnosti. Ráda bych spíš poradila těm z vás, kteří se chystáte na příchod nového obyvatele domácnosti, a chcete tuto situaci všem stranám ulehčit.

Budeme počítat se situací kdy je jedno nebo více zvířat teritoriálnější, a mohlo by dělat potíže . V úplně ideálním případě je dobrý nápad si s předchozím „majitelem“ zvířete domluvit, že mu dovezete nějakou deku, která se zvířeti dá aby načichla jeho pachem. U útulkových zvířat je to trošinku složitější. Ne že by snad pečovatele v útulcích nebyli ochotní a vštřícní, ale spíš z toho důvodu, že tam žije mnoho zvířat pohromadě a deka načichne pachem všech zvířat. V takovém případě doporučuji připnout kočce bezpečnostní obojek s plstěnými korálky, které nasáknou pach konkretního zvířete. Zvířatům se potom obojky prohodí, a tím se seznamují s pachem nového zvířete. Po tom co nové zvíře přivezeme domů je dobré mu vyhradit jednu samostatnou uzaviratelnou místnost, kam jej budeme moci zavřít aby se trošku aklimatizovalo, aniž by se setkalo se stávající domácí kočkou. Častou chybou při seznamování je, že člověk přinese novou kočku domu otevře přepravku, a chce hned aby se obě kočky měly rády. Ano stává se že si kočky padnou do oka a zkamarádí se během chvilky, ale nebývá to příliš časté. Častěji se stává, že naše domácí kočka profackuje a vyděsí nováčka, a tím se mílovými kroky vzdálí naše cesta ke zkamarádění koček. Proto musíme za všech okolností zabránit tomu aby mezi kočkami došlo ke konfliktu. Po tom co se nám nová kočka v místnosti po pár dnech aklimatizuje je ideální místnost otevřít, ale nechat jí zabezpečenou rámem s pletivem nebo sítí aby se kočky mohly vnímat a kontaktovat, ale nemohly si v případě konfliktu ublížit.Kočky v této fázi na sebe často u pletiva vrčí a syčí. Nováčkovi tuto situaci můžeme trošku usnadnit tím, že mu k pletivu dáme vysoké škrabadlo, nebo poličku, ze které může bezpečně z výšky pozorovat celou situaci. U této pletivové přepážky je dobré kočky také krmit. Nejdříve ve větší vzdálenosti aby se kočky obě bezestrachu najedly. Kočka která je ve velkém stresu nám nebude jíst, a bude pozorovat svého protivníka. Tím poznáme, že je vzdálenost opravu moc blízká a měli bychom jí prodloužit. Postupně vzdálenost budeme zkracovat až budou jíst hlavami bezestrachu přímo u přepážky. V tento moment kdy kočky třeba dva tři dny jedí ve své těsné blízkosti si můžeme dovolit přepážku odstranit, a se kočky zkamarádit v přímem kontaktu. V této fázi by už kočky měly být navzájem socializov pokusit ané a k žádnému dalšímu konfliktu by dojít nemělo. Kdyby ovšem přeci došlo tak je nutné vrátit se o krok zpět ke krmení u síťové přepážky. Nutností v celém procesu je spravedlivé rozdělení naší pozornosti mezi obě zvířata , abychom nezadali příčinu k žárlivosti, která je u koček velice silná, a často vede právě k vážným konfliktům. Drobné uplácení oblíbenými pamlsky v tomto případě též není na škodu. Seznamování na volném společném prostoru můžeme doplňit i společnou hrou s laserem, nebo prutíkem kdy obě kočičky loví nějaký cíl, a učí se spolu kooperovat. Přeji moho úspěchu na seznaovacím poli a hodně spokojených kamarádských kočiček.